Vážení spoluobčané,

v uplynulých týdnech jste si mohli všimnout prací, které na toku Syrovinky provádělo Povodí

Moravy. Došlo k vytěžení části dna, nánosy byly vytaženy na břeh, kde měly proschnout a

následně být odvezeny. Nakonec však zůstaly na stejném místě a v posledních dnech proběhlo

jejich rozhrnutí a srovnání. Je však důležité zdůraznit, že úprava koryta proběhla pouze na

části toku. Tam, kam se bagr už nedostal, se potok během pár metrů mění doslova ve stoku,

jak můžete vidět na fotografii.

Fotografie jasně ukazují, jak šířka koryta zásadně ovlivňuje rychlost proudění. V místech, kde

je tok širší, se proud zpomaluje a dochází k zarůstání; tam, kde je koryto zúžené, se naopak

rychlost vody výrazně zvyšuje. Dále po proudu, za soutokem s Vracovským potokem, je

patrné, že i bez pravidelného bagrování je koryto relativně přirozeně vymezené, oddělené od

břehů a proudění je zde poměrně rychlé. Zároveň zde můžete i vidět, že se v této části tolik

neprojevuje zarůstání rákosem, který je povětšinou jen u břehů.

Rákos – ten nás trápí nejvíc

Rákos (Phragmites australis) je rostlina s velmi odolnými a hlubokými oddenky (1–2 metry).

Má schopnost rychlé regenerace a šíří se jak oddenky, tak semeny. Pravidelné sečení ho

nezničí, ale postupně oslabuje, neboť rostlina musí opakovaně investovat energii do nových

výhonů.

Chemická likvidace rákosu v okolí vodního toku nepřipadá v úvahu – ohrozila by ryby,

obojživelníky i vodní bezobratlé. Rákos se rychle šíří v místech s pomalým prouděním a

mělkou vodou, tedy v zanesených a širších úsecích toku s jemnými sedimenty, kde se mladé

výhonky snadno uchytí. Není to chráněná rostlina – jde o běžný, expanzivní druh, který je

možné odstraňovat.

Rákos se obtížně šíří tam, kde je proud rychlejší. Proudění o rychlosti přibližně 0,3–0,5 m/s už

začíná odnášet jemné sedimenty, takže rákos nemá kde zakořenit. Rychlejší proud navíc

mechanicky narušuje mladé výhonky, které se nestihnou uchytit. Dno je v takových místech

spíše písčité nebo štěrkové, což rákosu nevyhovuje.

Proto v úsecích s vyšší rychlostí proudění rákos přirozeně ustupuje, zatímco v zanesených a

zpomalených částech toku se šíří velmi rychle. To přesně odpovídá tomu, co vidíme na

Syrovince: tam, kde je proud rychlejší, rákos téměř není; tam, kde je proud zpomalený, rákos

dominuje.

Teplé počasí za posledních pár dnů způsobilo, že se nám potok krásně "zezelenal" – opravdu

chceme, aby takto vypadala jedna ze vstupních bran pro přijíždějící do Bzence vlakem?

Je potřeba řešit celý tok KOMPLEXNĚ

Je nezbytné, abychom se na celý tok dívali komplexně a neřešili jen dílčí úseky. Ano, bude to

vyžadovat čas i finanční prostředky, ale riziko přívalových dešťů a náhlých intenzivních

srážek stále roste. Musíme proto usilovat o to, aby se riziko lokálních záplav snížilo na

minimum – i když je jasné, že ho úplně eliminovat nikdy nedokážeme.

Vysoká spodní voda v okolí

V okolí Syrovinky je vysoká hladina spodní vody, a proto mají někteří občané na svých

pozemcích za domy vybudované drenáže, které odvádějí přebytečnou vodu do potoka. Při

nedávném bagrování však došlo k částečnému zasypání některých vyústění. Po mojí prosbě o

vyčištění provedly Služby města vyčištění dvou z nich a ukázalo se, že vyústění drenáží jsou

níže než běžná hladina toku.

Je těžko představitelné, že by lidé v minulosti drenáže záměrně budovali pod úrovní hladiny.

Profil toku se v čase výrazně změnil – například zanesením nebo navýšením sedimentů.

Zapojte se

Budeme rádi, pokud nám budete dál zasílat své podněty, připomínky a fotografie. Jen

společně můžeme posunout úpravy Syrovinky tak, aby byl tok bezpečný a plnil svou funkci.

A my se nemuseli bát při každém přívalovém dešti nebo intenzivních srážkách což je teď

časté a aktuální téma.